Zemědělci přestávají nakupovat půdu. Je pro ně příliš drahá

Nikdy dřív neplatili zemědělci za nákup půdy tolik jako dnes. Hektar je v průměru vyjde na 235 tisíc korun, loni to bylo o 28 tisíc korun méně. Vysoké ceny mohou za to, že se farmářům přestává vyplácet pozemky kupovat.

„Zemědělci si kladou otázku, jestli za tuto částku půdu vůbec koupit a zda se jim investice vrátí,“ říká Mojmír Severin, externí poradce Monety Money Bank, která je v tuzemsku jedničkou ve financování zemědělství. Ceny půdy nahoru vyhání dostupné a výhodné úvěry, které banky poskytují na nákup půdy. Zároveň ke zdražování přispěl fakt, že zemědělské pozemky byly velmi oblíbené pro investiční skupiny a fondy. „Tímto hitem už půda několik měsíců není, ale tento trend stále doznívá,“ dodává majitel serveru Farmy.cz Jaroslav Urban. Farmáři podle Monety Money Bank poslední dobou investují víc do nákupu nových technologií než právě do půdy – tu si většinou pronajímají. Až na 80 procentech pozemků hospodaří někdo jiný než vlastník. V Česku je okolo 3,2 milionu vlastníků půdy. Patří jim 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy. Přibližně 75 procent z nich jsou fyzické osoby, pětinu vlastní firmy a zbytek stát. Z celkového objemu nákupů půdy dnes do rukou nezemědělských investorů míří 47 procent pozemků. Za poslední tři roky vzrostly ceny zemědělské půdy o 65 procent. „Půda nemusí růst donekonečna,“ tvrdí Severin a dodává, že pokud zemědělci nebudou mít peníze na nákup půdy, tak její cena neporoste – nebude na ní mít kdo hospodařit a nezíská evropské peníze. Právě změny ve vyplácení evropských dotací čekají české zemědělce po roce 2020, kdy nastane nové dotační období. A to může být jiné, než na jaké byli farmáři doposud zvyklí. Zemědělství si z celkového evropského rozpočtu zatím ukusuje 40 procent. Odborníci se však obávají, že vlivem brexitu nebo i migrační krize by se tento rozpočet mohl snížit. Výši dotací také zřejmě ovlivní i rozhodnutí Evropské unie více podporovat takové zemědělství, které bude zaměřené na ochranu krajiny, péči o půdu, vodu nebo rozvoj života na venkově. „Nikde není psáno, že podpora řepky, které pěstujeme celkově 16 procent, bude trvat i nadále. A není jasné, jaká podobně výdělečná plodina ji nahradí v osevním postupu,“ doplňuje analytik Severin.

katerina.adamcova@economia.cz

235 tisíc Kč

platí v průměru zemědělci za hektar půdy. Za poslední tři roky vzrostly tržní ceny zemědělské půdy zhruba o 65 procent.

Zdroj: www.iHNed.cz