Pokud se zemědělcům ukládají nové povinnosti, není jim možné snižovat peníze

Pokud se zemědělcům v EU ukládají nové povinnosti týkající se například ekologie a lepšího přístupu ke krajině, není jim zároveň možné snižovat peníze z unijního rozpočtu, míní český ministr zemědělství Miroslav Toman. Na dnešní jednání s komisařem pro zemědělství Philem Hoganem v Bruselu tak bude hájit udržení rozpočtu společné unijní zemědělské politiky po roce 2020 nejméně ve stejné výši v jaké je nyní. “Pokud po zemědělcích něco budeme chtít, bude je to stát nějaké peníze. A tak není možné po nich žádat další a další věci a peníze snižovat,” řekl Toman v Bruselu před jednáním s irským komisařem.

Evropská komise pro příští dlouhodobý rozpočet unie navrhla na společnou zemědělskou politiku celkem 365 miliard eur (asi 9,4 bilionu Kč). Proti stávající výši zemědělského rozpočtu je to asi o pět procent méně. Škrty a také existenci určitého systému stropů na platby komise zdůvodňuje nejen odchodem Británie, tedy čistého plátce do rozpočtu, ale i potřebou mít peníze na další priority, například na řešení migrační problematiky. Podle Agrární komory by zemědělci v ČR přišli po roce 2020 asi o 4,1 procenta stávajících plateb. Proti navržené podobě rozpočtu se už ozvaly i další země, hlasitá je třeba Francie a Česká republika podle Tomana její postoj podporuje. Česko se také, spolu s dalšími státy Visegrádské skupiny – tedy Slovenskem, Polskem a Maďarskem – staví proti povinným stropům na platby pro zemědělce a prosazuje zastropování jen dobrovolné. „Postihlo by to naprostou většinu českých firem. Historicky máme danou nějakou strukturu,“ připomněl Toman. Stejně jako v EU existují státy, jejichž zemědělství stojí na malém a středním podnikání, dominují podle něj zemědělství v ČR velké podniky, které by povinná horní hranice plateb postihla. Vyjednávání o nové podobě unijní zemědělské politiky pro roky 2021 až 2027 jsou součástí diskusí o celém příštím víceletém rozpočtu EU. Tuto debatu by chtěla mít Evropská komise ukončenou ještě za stávajícího složení europarlamentu, tedy do jara roku 2019. Diplomaté to ale vzhledem k rozsahu a komplikovanosti problematiky pokládají za nepravděpodobné. Ministr Toman poznamenal, že pro něj je termín, kdy budou jednání ukončena, méně důležitý než to, aby se České republice podařilo prosadit své priority v zemědělské politice.

Zdroj: www.zemedelec.cz