Podrobnosti ke zveřejněnému Prováděcímu rozhodnutí Evropské komise

Ve veřejném prostoru se objevují informace, které se týkají auditního šetření Evropské komise
v oblasti zemědělských dotací. V medializovaném Prováděcím rozhodnutí EK je řešeno hned
několik témat a ne zřídka dochází k zaměňování či zkreslování faktů. Informace o závěrech
šetření jsou často zkratkovité a věnují se pouze jednomu z úhlů pohledu. Na celou problematiku
je však nutné se dívat komplexně, minimálně ze tří základních úhlů pohledu.
První oblast se dotýká samotného Prováděcího rozhodnutí Evropské komise, které bylo
zveřejněné 10. 6. 2022. Auditní šetření Evropské komise probíhalo od roku 2019 a své závěrečné
stanovisko zveřejnila EK po více než třech letech. Prováděcí rozhodnutí má dvě části. Pro
hodnocení existence střetu zájmů je klíčová druhá část, která konkrétně uvádí jeden projekt
vyloučený z financování EU z důvodu střetu zájmů s ohledem na činnost veřejného funkcionáře.
Jde o projekt společnosti SCHROM FARMS z holdingu Agrofert. Vyloučení z financování zdrojů
EU je ve výši 30 606,96 € (při aktuálním kurzu cca 766 tis. Kč). Projekt patří mezi tzv.
nenárokové investiční dotační programy.
V rámci druhé oblasti je nutné se věnovat českým legislativním předpisům, a to konkrétně
zákonu o střetu zájmů a zákonu o Státním zemědělském intervenčním fondu s vazbou na zákon
o rozpočtových pravidlech. Ust. § 4c zákona o střetu zájmů jednoznačně formuluje, že je zákaz
poskytnout dotaci podle rozpočtových pravidel („Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního
předpisu upravujícího rozpočtová pravidla…“). V této vazbě však zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech, v ust. § 14 odst. 2, obsahuje taxativní, tedy uzavřený výčet
poskytovatelů dotací, kteří jsou povinni se tímto zákonem řídit. Mezi nimi však není Státní
zemědělský intervenční fond (SZIF) uvedený. Činnost SZIF je upravena vlastním zákonem
č. 256/2000 Sb., který se však výše uvedeným skutečnostem nevěnuje.
Třetí oblastí je komplexní pohled na varianty dalšího postupu při řešení otázky
zemědělských dotací a rolí veřejného činitele. I zde je nutné zapojit další hlediska.
Podání žaloby
Postoj ČR
Nepodání žaloby
Proplacení dotace
Řešení investičních projektů dotčených auditním šetřením Podepsaná dohoda o poskytnutí
dotace
Projekty ukončeny před
podpisem dohody o poskytnutí
dotace
Kontakt: Oddělení tiskové SZIF, tel.: +420 733 696 550, e-mail: press@szif.cz
Přímé/nárokové dotace
Řešení dle typu dotací
Investiční/nenárokové dotace
Z pohledu, zda podat či nepodat žalobu ve vazbě k dotčeným projektům, je pro SZIF
primární získat právně závazné rozhodnutí, jak dále postupovat obecně ve všech ostatních
situacích, které se budou týkat pozice veřejného činitele a čerpání dotací z evropských
a národních zdrojů. Tento postup lze aplikovat obratem u projektu SCHROM FARMS, který patří
do holdingu Agrofert, a týká se tzv. nenárokových/investičních dotací. V případě, že nedojde
k podání žaloby ČR, budou se soudy odehrávat na národní úrovni. Rozhodnutí národního soudu
bude pro SZIF samozřejmě závazné, ale v případě, že se ČR rozhodne podat žalobu u Soudního
dvora EU proti Prováděcímu rozhodnutí EK, mohlo by obdržet evropské soudní rozhodnutí, které
by nebylo shodné s rozhodnutím národního soudu. Jednání SZIF by následně muselo být
přehodnocené v souladu s nálezem Soudního dvora EU.
Druhou oblastí, která stojí před SZIF, je, jak naložit se všemi dotačními projekty, které byly
předmětem auditního šetření. U projektu SCHROM FARMS, u nějž došlo k proplacení dotace
ještě před zahájením samotného šetření, bude standardně zahájeno správní řízení o vrácení
neoprávněně vyplacené dotace. U 8 projektů, jejichž administrace byla pozastavena po
podepsání žádosti o dotace, může SZIF zvolit dva postupy. Ukončit administraci a žádosti
o dotace neproplatit či pokračovat v administraci standardním způsobem a žádosti o dotaci
proplatit. V případě podání žaloby k Soudnímu dvoru EU pak konat podle jeho rozhodnutí. Třetí
skupina projektů (21 projektů) se nachází ve fázi před podpisem dohody a pozastavené
administrace. Zde je otázkou, zda přistoupit k podepsání dohody o poskytnutí dotace či
nikoliv. Navíc tři projekty v průběhu auditního šetření již vypadly z procesu administrace,
protože byly v tzv. zásobníku, ale ostatní projekty získaly lepší bodové hodnocení. Tyto projekty
by byly realizovány pouze v případě, že by lépe hodnocené projekty odstoupily od realizace
projektu či by projekt nenaplnil v konečném důsledku dotační podmínky. To se však v tomto
konkrétním případě nestalo.
Třetí oblastí je rozhodnutí jak postupovat u dotací podle jejich typu. Možné kroky u dotačních
projektů nenárokových/investičních dotací byly popsané výše. U tzv. přímých či nárokových
dotací je v prvé řadě nutné uvést, že nebyly předmětem auditního šetření, proto SZIF
nepozastavil po jednání s představiteli EK jejich administraci a proplácel je standardním
způsobem. A tyto dotace byly a jsou standardně propláceny ze strany Evropské unie.
Z pohledu SZIF je klíčové rozhodnutí, zda se ust. § 4c zákona o střetu zájmů vztahuje na jeho
jednání. Až poté, co bude jednoznačně a závazně stanoveno (soudní rozhodnutí v dané věci),
zda se předmětné ustanovení zákona o střetu zájmů vztahuje na činnost SZIF, přichází na řadu
řešení oblasti dotací, na které by toto ustanovení dopadalo. SZIF dlouhodobě a konstantně
zastává právní pozici, podle níž se ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů nevztahuje
na dotace poskytované SZIF, neboť tyto jsou poskytovány podle zákona o SZIF (nikoliv
podle Rozpočtových pravidel). Tento výklad SZIF rovněž adekvátním způsobem mediálně
prezentuje.
Kontakt: Oddělení tiskové SZIF, tel.: +420 733 696 550, e-mail: press@szif.cz
SZIF v návaznosti na doručení závěrečné auditní zprávy a následné vydání Prováděcího
rozhodnutí EK zpracoval návrh dalšího postupu ve vztahu k ukončenému auditnímu šetření, kdy
doporučil podat žalobu proti výše uvedenému Prováděcímu rozhodnutí EK a následně pokračovat
v administraci dotčených projektů či ukončit administraci dotčených projektů. S tímto návrhem
dalšího postupu SZIF seznámil Ministerstvo zemědělství, jakožto nadřízený správní orgán.
Cílem SZIF je získat jednoznačné a trvale platné právní rozhodnutí, které nastaví pravidla jednání
v oblasti střetu zájmů veřejného činitele, a to jak pro oblast nenárokových, tak i přímých
nárokových dotací. SZIF chce i nadále konat s péčí řádného hospodáře a jednat takovým
způsobem, aby ČR nevznikla žádná škoda.

Zdroj: www.szif.cz