Já jsem textový blok. Klikni na tlačítko úprav ke změně textu. Výplňový text: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
Po déle trvajícím suchu hrozí regionální povodně méně než po předchozím nasycení půdy vodou. Po suchém období odtéká do řek jen málo vody, většina se vsákne. Na hydrologickém semináři v Praze to uvedl odborník z Českého hydrometeorologického ústavu Petr Šercl. Podle něj má problém dvě roviny – jednou je půda degradovaná erozí, která není schopná vodu udržet, druhým je pak samotná nasycenost.
„Záleží na tom, kam ty srážky spadnou – když spadnou na zastavené území, tak tam ten odtok je. Ale v případě suché krajiny je odtok nevýznamný,“ řekl Šercl. V případě, že srážky dopadnou do měst, vesnic nebo na vyasfaltované plochy, se voda nemůže vsáknout, z krajiny tak například kanalizací odplouvá. Naopak v případě suchých oblastí se voda částečně vsákne, nejde tak rovnou do řek. Riziko přívalových povodní je tak podle něj menší.
Například v roce 2013, kdy povodně zalily také Prahu, bylo relativně chladno s malým výparem, území bylo nasycené vodou. Přestože srážky nebyly tak významné jako v jiných obdobích, na rozvodnění Berounky nebo Vltavy stačily.
Množství odtékající vody v tocích po srážkách následujících po suchém období byly násobně menší. Například v roce 2017 z Kocáby ve Štěchovicích odtékalo při 84 mm srážkách 5,5 milimetru vody, v roce 2013 při srážkách s hodnotou 90,3 mm odtékalo 42,6 mm vody.
Půda degradovaná erozí má nižší absorpční kapacitu, stát se dlouhodobě snaží erozi bránit. Podle dřívějších vyjádření Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy zadrží půda v ČR kolem pěti miliard metrů krychlových vody. Mohla by udržet o 3,4 miliardy metrů krychlových více, je však ničená erozí a utužováním. Při správném zapravování organické hmoty zpět do půdy by se situace mohla zlepšit už během jednoho roku.
Zdroj: Odborný a stavovský týdeník Zemědělec