Cena zemědělské půdy v Česku vloni vůbec poprvé v historii překonala hranici 200 tisíc korun za hektar. Minulý měsíc už stál hektar dokonce 235 tisíc korun. „Za poslední tři roky vzrostly tržní ceny zemědělské půdy zhruba o 65 procent,“ popisuje Jaroslav Urban, majitel realitněporadenské společnosti Farmy.cz, která se na zemědělskou půdu specializuje.
Přestože ceny posledních deset let nepřetržitě rostly a pokles nenastal ani v období ekonomické krize, investoři začínají být více ostražití. Stejně jako v případě trhu rezidenčního bydlení se obávají, že jde o bublinu, která může splasknout. „Zemědělská půda byla v posledních letech velmi atraktivní i pro investory, především firmy, mimo oblast zemědělství a poptávka dlouhodobě rostla. Tento trend je již za vrcholem a na trhu je znát opatrnost a obavy z budoucího vývoje cen,“ dodává Urban.
Nezemědělci sázejí hlavně na spekulaci
Přestože půdu většinou kupují přímo zemědělci, velké procento investorů tvoří kupci, kteří na ní sami přímo nehospodaří. Do jejich rukou míří 47 procent prodané půdy. Až na výjimky jde o spekulanty, kteří očekávají, že cena dál poroste a oni půdu po čase se ziskem prodají. Výnos z pronájmu je u zemědělské půdy zpravidla nižší než u ostatních druhů nemovitostí. Zatímco například pronájmem bytu je možné dosáhnout pravidelného výnosu okolo pěti procent, výnos z půdy se ve většině případů nepřehoupne přes dvě procenta. Půda však může být podle analytiků dobrou komoditou, do které lze uložit peníze pro případ, že by přišla ekonomická krize.
Obavy z možného zastavení růstu cen zemědělské půdy začátkem roku vyvolal především návrh předkupního práva, se kterým přišla skupina komunistických poslanců ze sněmovního výboru pro zemědělství. Tato změna by v praxi znamenala, že by majitel mohl pozemek převést někomu jinému až poté, co ho nejprve nabídne státu nebo zemědělci, který na něm hospodaří v pronájmu. Pokud by nabídku do dvou měsíců nikdo nevyužil, teprve pak by vlastník mohl oslovit ostatní kupce.
„Návrh zákona je již v Poslanecké sněmovně. Jeho schválení by mělo určitě negativní dopad na cenu půdy,“ popisuje Urban. Podle něj by regulace snížila konkurenci především ze strany nezemědělských investorů, což by mohlo tlačit ceny dolů. Strach ze zastavení růstu cen by pak mohl spekulativní vlastníky půdy donutit začít prodávat, čímž by se nabídka více vyrovnala poptávce – to by opět hrálo proti dalšímu růstu cen.
Pravděpodobnost, že by návrh skutečně prošel, není v současné době příliš velká. V rámci diskuse, kterou na téma předkupního práva vyvolala Asociace soukromého zemědělství ČR, se většina politických stran vyjádřila proti návrhu. Najdou se však i zastánci předkupního práva, mezi ně patří například Agrární komora a Zemědělský svaz.
Zpomalení růstu cen půdy by podle odborníků stejně jako v případě rezidenčního trhu mohl způsobit případný růst úrokových sazeb. Podle dat serveru Farmy.cz až čtvrtina kupců financuje získání zemědělské půdy pomocí bankovních úvěrů.
Přestože na trhu panují obavy z propadu cen, řada okolností nahrává naopak tomu, že zdražování bude i nadále pokračovat. Jeden z hlavních důvodů souvisí přímo se zmíněným návrhem zavedení předkupního práva – stát v minulosti prodal velké množství půdy a o další pastviny a pole přišel v rámci církevních restitucí. Kvůli tomu přestal půdu dál prodávat, čímž poklesla nabídka a posílila naopak poptávka.
Evropa tlačí ceny české půdy nahoru
Právě silná poptávka tlačila ceny v posledních letech nahoru. Podle Institutu strategického investování při VŠE (ISTI) byla vyvolána mimo jiné dotacemi z Evropské unie, které dávaly zemědělcům větší možnosti.
„Dalším důvodem je velký zájem zahraničních investorů, neboť zemědělská půda v Česku je stále několikanásobně levnější než v západní Evropě,“ vysvětluje zakladatel ISTI David Mazáček.
Právě případný vstup nového evropského či globálního investora na český trh, který je objemově relativně malý, by mohl podle agrárních analytiků poptávku výrazně posílit a udržet tempo růstu cen.
V Česku je okolo 3,2 milionu majitelů půdy. Patří jim 4,2 milionu hektarů polí a pastvin. Přibližně 75 procent z nich jsou fyzické osoby, pětina firmy a zbytek připadá na stát.
Mezi významné soukromé vlastníky půdy v Česku patří například skupiny Agrofert nebo CPI. Majitele každoročně změní přibližně do dvou procent zemědělské půdy.
Zdroj: www.iHNed.cz