Na podzim se v 6. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova rozdělí přibližně 7 miliard, které budou směřovat zejména na investice do zemědělských a potravinářských podniků, na zahájení činnosti mladých zemědělců, do lesnictví a také na podporu inovací a projektů spolupráce.

„V letošním podzimním kole dotací na rozvoj venkova jsme se opět zaměřili na mladé zemědělce a menší zemědělské podniky. Mladí zemědělci mohou v tomto kole získat až 1,1 miliardy korun, navíc jsme jim usnadnili administrativu, takže si bez zbytečného papírování budou moci sami určit, na co dotaci nejlépe využijí. Menším podnikům zase pomůžeme tím, že jim přidělíme bodové zvýhodnění například při žádosti o dotaci na rekonstrukci stájí nebo přechodu z klecových chovů nosnic na jiný způsob chovu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Novinkou pro mladé začínající zemědělce je zavedení sazbového systému podpory. Zemědělci tak již nebudou muset dokládat konkrétní výdaje, na které dotaci použili. To maximálně zjednoduší administrativní proces a pomůže odstranit zbytečné překážky při zahájení zemědělské činnosti. Základní sazba dotace je 1 500 000 korun na uskutečnění podnikatelského plánu zaměřeného na zemědělskou výrobu. Pokud bude předmětem plánu i výroba potravin z vlastní produkce, je sazba 2 030 000 korun.

Zvýšily se celkové podpory pro mladé začínající zemědělce. Zatímco v minulém kole mohli získat 714 milionů korun, v letošním podzimním kole si mohou rozdělit 1,1 miliardy korun. Při nastavování výše dotací tak Ministerstvo zemědělství (MZe) reagovalo na poslední kolo, kdy byl o tento typ dotací velký zájem, podaných žádostí bylo 780, doporučeno k financování 427. Právě proto nyní v podzimním kole MZe celkovou částku pro mladé začínající zemědělce do 40 let zvýšilo, aby mohlo uspokojit více zájemců.

Další přibližně 3 miliardy korun budou moci získat zemědělci na rekonstrukce stájí (včetně přeměny klecových chovů, například pro nosnice, na jiný způsob chovu), skladů ovoce a zeleniny či pořízení precizní zemědělské techniky. Dotace může být ve výši až 25 milionů korun na jeden projekt. Novinkou je podpora skladů bioprodukce obilovin a olejnin, skladů semenných trav a jetelovin. Přednost při žádosti budou mít mikro, malé a střední podniky, které budou bodově zvýhodněné. Významný bodový bonus mohou získat také školní podniky vysokých a středních škol.

Přes 2 miliardy korun čeká na zpracovatele zemědělské produkce, kteří mohou využít dotaci na vybudování jatek, bouráren, mlékáren nebo zpracování ovoce a zeleniny. Hlavním cílem této podpory je zkrácení dodavatelských řetězců, podpora místních trhů a zvýšení přidané hodnoty zemědělského podniku. Podpora velkých zemědělských a potravinářských podniků je zde výrazně omezena pouze na projekty, které přispějí ke snížení spotřeby vody, energie, obalů, odpadů nebo zaměřené na bioprodukci. Bodově jsou opět zvýhodněny menší projekty. Mikro a malé podniky mají o 10 % vyšší míru dotace než střední a velké.

Dotaci až 15 milionů korun na projekt mohou získat operační skupiny Evropského inovačního partnerství. Cílem operační skupiny je podle principu rozhodování „zdola“ propojit partnery zejména z vědy, výzkumu, zemědělství, potravinářství, odborných nevládních organizací, poradců a napomoci přenosu poznatků vědy, výzkumu a inovací do praxe. Dotaci lze získat jak na spolupráci i na konkrétní investice.  Až 18 milionů korun na projekt mohou získat potravináři na inovace (například uvedení na trh zcela nového produktu, zavedení inovovaného postupu nebo nové technologie výroby).

Peníze na 6. kolo SZP jdou z národního i evropského rozpočtu. Na investice pro zahájení činnosti mladého zemědělce přispívá ze 100 % rozpočet EU.

Žádosti bude možné podávat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu od 14. 10. 2025 od 8:00 hodin do 4. 11. 2025 do 18:00 hodin.

Předběžná výše dotací u jednotlivých intervencí:

Poznámka: Konečná částka může být upravena podle aktuálního kurzu, podle plnění finančního plánu, či může být navýšena o případné nevyčerpané prostředky z předchozích kol příjmu žádostí.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.mze.gov.cz/spszp  (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a také na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu https://szif.gov.cz/cs v sekci Strategický plán 2023–2027.

Zdroj: mze.gov.cz

Rodinné zemědělské hospodářství je v zákoně definováno jako podnik řízený členy jedné rodiny, kteří vlastní, provozují a spravují zemědělskou farmu na výměře stanovené vyhláškou. Ta by měla jako maximální rozlohu určit pravděpodobně 1000 hektarů.

„Rodinné farmy tvoří páteř našeho venkova a jsou nositelem hodnot, které chceme chránit, tedy zodpovědného hospodaření, úcty k půdě i mezigenerační kontinuity. Tento zákon je konkrétním vyjádřením podpory právě těm, kteří často s menšími prostředky dělají pro krajinu a venkov více než mnozí větší hráči,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Součástí právní úpravy je také zřízení evidence těchto hospodářství, jež bude mít veřejnou a neveřejnou část a povede ji Státní zemědělský intervenční fond. Evidence přispěje ke zlepšení přehledu o struktuře sektoru, efektivnější správě a lepšímu cílení podpory.

Rodinná zemědělská hospodářství se vyznačují silnou vazbou na rodinu a odpovědným přístupem k hospodaření. Zpravidla rozkládají podnikatelská rizika, udržují zadlužení na přiměřené úrovni a často diverzifikují svou činnost – např. provozováním mlékáren, bouráren nebo přímým prodejem na farmářských trzích.

„Tento zákon pomůže moderním rodinným farmám lépe obstát v konkurenčním prostředí a využít jejich silný potenciál – od diverzifikace přes přímý prodej až po agroturistiku. Dáváme jasně najevo, že stát s nimi počítá jako se stabilní a perspektivní součástí českého zemědělství,“ uvedl ministr Výborný.

Rodinné farmy nesou zároveň velkou odpovědnost za celou rodinu, která je na výsledcích hospodaření přímo závislá. Jejich strategie bývá obezřetnější a dlouhodobě orientovaná. Kromě zemědělské produkce se řada farem zapojuje do zpracování surovin a odbytu přímo na farmě, čímž podporují místní zaměstnanost a posilují tok financí v regionu.

Vedle klasického zemědělství se mnoho rodinných farem zaměřuje i na nezemědělské aktivity, jako je agroturistika. Nabízejí ubytování, restaurační služby, výuku jízdy na koni, rekreační a sportovní aktivity nebo tematické programy pro děti. Tím vytvářejí nové příležitosti pro rodinu i okolní obyvatele a přispívají k celoroční stabilitě příjmů.

Ukotvení rodinného zemědělského hospodářství do českého práva umožní lépe cílit podporu, reagovat na aktuální výzvy a posilovat odolnost venkova i domácí produkce potravin.

Zdroj: mze.gov.cz

„O tuto změnu jsem se hodně zasazoval, a spolu se mnou, za což mu velice děkuji, i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Je to nesmírně důležitá pomoc našim pěstitelům ovoce a zeleniny. Jde o sektor, který je velmi náchylný na vliv počasí a také náročný na lidskou práci, a to nejen při sklizni. Navíc je zde velký vliv zahraniční konkurence. Každá pomoc, která našim pěstitelům pomůže získat stabilitu, je proto důležitá,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Nově tak každý zaměstnanec v ovocnářství a při pěstování zeleniny, který má sjednanou dohodu o provedení práce, získá nárok na slevu na pojistném. Ta bude ve výši 7,1 % za každý kalendářní měsíc, což fakticky znamená, že zaměstnanec nebude platit žádné sociální pojištění.

Nově se také navýší celkový limit hodin, který může sezónní pracovník pro zemědělský podnik vykonat.

„Pokud bude dohoda o provedení práce sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu, a tato práce bude spočívat ve sklizni, péči o porost, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci ovoce a zeleniny, bude moci pracovník v tomto období pracovat pro zemědělský podnik až 1 280 hodin. Tím výrazně usnadníme sezónní práce,“ vysvětlil ministr Výborný.

Za sezónní pracovníky v ovocnářství a při pěstování zeleniny se považují zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce pro zemědělský subjekt, který byl v předchozím roce příjemcem podpor vázaných na produkci. Jde o podpory ovocných druhů s velmi vysokou pracností, ovocných druhů s vysokou pracností, zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo zeleninových druhů s vysokou pracností.

Zdroj: mze.gov.cz

„Novými dotacemi, které poskytneme zemědělcům, reagujeme na evropské předpisy, podle nichž musí být v letošním roce zavedeny nové prvky podmíněnosti. Zároveň tím zlepšíme péči o krajinu a životní prostředí a podpoříme druhovou pestrost v naší přírodě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nařízení vlády k přímým platbám upravuje podmínky, podle kterých se každoročně vyplácí zemědělcům přes 20 miliard korun. Peníze pocházejí z unijních zdrojů. Přímé platby se skládají zejména ze základní podpory příjmu pro udržitelnost, redistributivní platby, ekoplatby a také dotace citlivým sektorům.

Hlavní novinkou pro letošní rok je, že dotace na ekoplatbu dostanou nyní zemědělci, kteří založí nový krajinný prvek, jako je například mez, stromořadí nebo mokřad. Příspěvek získají také za jeho údržbu, tedy za to, že z něj odstraní invazivní rostliny, posečou ho, či odklidí skládku. Peníze jsou náhradou za to, že půda s krajinným prvkem zůstává ležet ladem, a zemědělec z ní tedy nemá zisk. Celkový příspěvek ve formě zvýhodněné sazby na výměru nově založeného krajinného prvku nebo platbu za jeho údržbu dosáhne ročně téměř 200 milionů korun.

Podpora pásového střídání plodin by pak měla zemědělce motivovat k využívání moderních postupů hospodaření, které kombinují výhody precizního zemědělství se zajištěním účinnější protierozní ochrany. Tyto postupy například přispějí k rozčlenění velkých zemědělských pozemků do menších parcel, zabraňují vzniku eroze a napomáhají vodnímu režimu v zemědělské krajině. Na podporu pásového střídání plodin je vyhrazeno každoročně přibližně 20 milionů korun.

Nařízení vlády také upravuje podmínky pro neprodukční plochy (pozemky, ze kterých neplyne zemědělci žádný zisk). Žadatelé musí pro získání základní celofaremní ekoplatby vyčlenit alespoň 5 % výměry svých polí jako úhor, krajinné prvky, ochranné pásy, plochy s meziplodinami či dusík vázajícími plodinami. Je také možné tyto plochy různě kombinovat, s výjimkou meziplodin, které mohou být vysety maximálně na 60 % všech neprodukčních pozemků.

Nařízení vlády k podmíněnosti stanovuje zemědělcům základní povinnosti, které musí splnit, aby jim nebyly kráceny zemědělské dotace.

Mezi zásadní změny patří zavedení sociální podmíněnosti. V tomto případě se zemědělcům neukládá žádná nová povinnost týkající se pracovně právních postupů nebo bezpečnosti práce. Pokud je však zemědělec závažným způsobem poruší, bude nově potrestán i snížením dotací. Tato sankce na něj dopadne, pokud dostane v rámci pracovně právních předpisů pravomocně pokutu nad 100 tisíc korun.

Cílem nově zaváděného DZES 2 (standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy) je ochránit půdy bohaté na uhlík. Při hospodaření na těchto půdách a trvalých travních porostech budou platit zvláštní podmínky. Trvalé travní porosty bude zakázáno přeměnit na jinou zemědělskou kulturu. Na orné půdě bohaté na uhlík začne platit zákaz orby, což se v ČR týká přibližně 12 tisíc hektarů orné půdy.

Nařízení zatím neobsahuje změny v DZES 5, které upravují způsob kontrol mírně erozně ohrožených ploch na základě tzv. Monitoringu eroze. V současné době MZe zahájilo vyjednávání s Evropskou komisí, výsledné nastavení pak zajistí prostřednictvím další novely nařízení vlády k podmíněnosti.

V obou nařízeních MZe upravilo podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější a vůči žadatelům vstřícnější. Například sjednotilo kontrolní termíny u ekoplatby a zjednodušilo systém sankcí.

Zdroj: mze.gov.cz

„Pro budoucí evropské zemědělství je důležité, aby se zbavilo nadměrné regulace a zbytečných zátěží, které brání investicím a rozvoji podniků. Myslím si, že je to základní krok k posílení konkurenceschopnosti. Musíme zohlednit místní a specifické potřeby jednotlivých členských států. Stanovení cílů a priorit nebude možné bez znalosti budoucí podoby Víceletého finančního rámce. Dnešní debatu o tomto tématu v rámci zveřejněné Vize beru jen jako zahajovací a detailní diskuse očekávám na nadcházejících jednáních Rad,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Pro Českou republiku je zásadní, aby byla zajištěna odolnost zemědělského sektoru ve všech aspektech (ekonomickém, sociálním, environmentálním), jinak nelze hovořit o posílení výrobního řetězce a důrazu na kvalitu života ve venkovských oblastech. Je také potřeba rozvíjet konkurenceschopnost EU a sektoru zemědělství na globálních trzích (férové podmínky, omezení nadměrných požadavků, investiční motivace). Dále by se měl vývoj zaměřit na vytváření prostředí přívětivého pro podnikatelský sektor opravdovým zjednodušením a snížením administrativní zátěže s důrazem na proveditelnost v praxi.

Vize pro zemědělství a potraviny představuje komplexní plán Komise pro budoucnost zemědělského a potravinářského sektoru v EU do roku 2040, který se zaměřuje na vytvoření atraktivního, konkurenceschopného, udržitelného a spravedlivého zemědělsko-potravinářského systému. Delegace se shodují, že zásadní roli bude hrát vícepilířová Společná zemědělská politika s vymezenou finanční alokací.

Evropští ministři a ministryně také řešili aktuální situaci na trhu. O ní se dá říct, že se pomalu stabilizuje. Nicméně ceny vstupů a energií jsou v porovnání s předválečným stavem nadále vysoké. Mimořádně znepokojivá je situace v sektoru cukru, který v současnosti čelí prudkému propadu cen na trhu EU. To zásadně ohrožuje rentabilitu tohoto odvětví. Komise by se při monitoringu trhu měla zaměřit na skutečný původ dováženého cukru.

Ministr Marek Výborný v Bruselu jednal s eurokomisařem pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat pro zemědělství a potraviny Olivérem Várhelyiim o úpravách podmínek pro přepravu živých hospodářských zvířat. Ta by měla být proveditelná a neměla by ohrozit konkurenceschopnost evropského zemědělství. Hovořili také o problematice klecových chovů a sjednocení těchto pravidel v celé Evropské unii. Obě strany se shodly na potřebě posunu v tématu nových genomických technik.

Při bilaterální schůzce s eurokomisařem pro zemědělství a potraviny Christophem Hansenem hovořil ministr Výborný o závažných dopadech loňských extrémních povodní na zemědělský sektor v ČR a požádal ho o pomoc EU. Dalšími tématy byly zemědělský obchod: dohoda s Mercosurem, nastavení podmínek obchodu s Ukrajinou a SZP včetně zajištění jejího financování.

„Co se týče společné zemědělské politiky, oceňuji záměr zjednodušit a lépe zacílit přímé platby. Zjednodušení však nesmí být pouze prázdnými frázemi. Je nezbytné opravdu zmírnit administrativní zátěž. Ta obrovská detailnost, kterou dnes vidíme u strategických plánů, neuvěřitelně komplikuje jejich modifikaci. Vnímám dvě oblasti zjednodušení, jednu oblast pro toto období, kde preferuji stabilitu a předvídatelnost pro praxi a dále potřebné úpravy budoucí struktury SZP,“ řekl ministr Výborný.

Ministr Výborný se dnes také sešel s rakouským ministrem zemědělství, lesnictví, regionů a vodního hospodářství Norbertem Totschnigem, s dánským ministrem zemědělství, výživy a rybolovu Jacobem Jansenem a s Vladimírem Bärtlem, velvyslancem, stálým představitelem ČR při EU.

Zdroj: www.mze.gov.cz